Stanovisko občanského sdružení FRYGATO - EKO a SOPKA v Karviné k dokumentaci nazvané "Hornická činnost ČMD, a. s. Dolu ČSM, o.z. v období 2003 - 2010"

1. Z předložené rozptylové studie vyplývá převládající jihozápadní směr větrů, což při měření znečišťujících látek zasahuje zejména oblast Karviné – Ráje. Proto požadujeme automatický imisní monitoring v oblasti starého Ráje na kopci ulice Polské. V případě překročení imisních hodnot provádět okamžité nápravné opatření k eliminaci zhoršeného stavu.

   • Nesouhlasíme s metodou vyhodnocování uvedené v rozptylové studii znečišťujících látek, která vychází jen z ročních průměrných hodnot.

   • Schází údaje o složení ukládaných hlušin, flotačních látek používaných při třídění uhlí (např. zvýšená radioaktivita, těžké kovy apod.)

   • Působení zdrojů znečistění – stálé, pravidelné, nahodilé apod.

   • Schází způsob zachycení emisí a jejich složení z odvětrávání dolů.

   • Schází opatření a eliminace vlivů škodlivin (prašnost, exhalace aut) při manipulaci s hlušinou na skládkách a následných rekultivacích, stejně jako při manipulacích a prašnosti na tzv. kalištích. Není vůbec pravdou, že s uhelnými kaly se manipuluje pouze v mokrém stavu!

   • Není stanovena povinnost trvalého skrápění těchto skládek hlušin, kališť, rekultivačních ploch a příjezdových komunikací, zabraňující úletů TZL do ovzduší v letním a suchém období a tím značnému zhoršování zdejšího životního prostředí.

   • Z veřejně známých informací víme, že je prováděno propojení sousedních Dolů Darkov a ČSM. Tím dojde ke změně odvětrávání důlních děl a případné změně koncentrací a rozložení dle větrné růžice emisního zatížení okolí. Na základě této skutečnosti po její realizaci a uvedení do provozu, proto požadujeme vypracování nové dokumentace EIA na tuto oblast vlivů.

   • Dokumentace EIA se vůbec nezabývá zdravotním stavem zdejšího obyvatelstva, který je jeden z nejhorších v České republice.V onemocnění rakoviny plic patří dokonce na první místo. Tento aspekt není vůbec v dokumentaci uveden a už vůbec pochopitelně řešen! Nejen rakovinotvorné onemocnění plic zdejších obyvatel, ale i nejvyšší počet onemocněních cévních a kardiovaskulárních se spolu se špatným životním prostředím, trvalému způsobu života lidí ve stresu z výše i dále uvedených důvodů, pak podepisují na nejnižší střední délce života obyvatel z České republiky!!!

2. V předložené studii hluku vychází závěry pouze z vypočteného modulu. Návrh doplnění studie reprezentativního měření v terénu je pouze jen v průběhu dne, schází měření hlukového zatížení v nočních hodinách. Domníváme se, že tato skutečnost by měla být uvedena v souhrnné dokumentaci EIA, tj. v závěru dalších podmínek EIA.

   • Při nahodilém kontrolním měření hlučnosti v nočních hodinách v oblasti Karviná – Ráj se prokázalo překračování povolených limitů emisí hlučnosti z odvětrávání sousedních dolů. Nejsou stanovena žádná technická nápravná opatření ke snižování hlučností ventilátorů z odvětrávaných dolů a to i přes skutečnost, že zdejší OHS jsou tato fakta dobře známa!

3. Na základě znaleckých posudků se neuvažuje s ukládáním hlušit do dolu. Hlušina se bude nadále ukládat na povrchu, což je příčinou devastace zemědělského půdního fondu, zvýšené prašnosti okolí a ohrožování zdravotního stavu zdejších obyvatel. Uvedený argument zvýšené ekonomické náročnosti těžby s použitím základy je dokladován stavem v SRN, kde stát těžbu černého uhlí dotuje dolům dle studie 150 DEM na vytěženou tunu.

   V České republice tuto dotaci nesou pouze občané, kteří bydlí na území dobývacích prostorů a v jejich blízkosti a to svým majetkem a především svým zdravím. Ze studie VŠB - TU Ostrava “Posouzení možností použití základky na dolech OKR z hlediska omezování vlivů hornické činnosti na životní prostředí” (viz samostatná příloha č. 2) vyplývá skutečnost z tabulky č. 3 a tabulky č. 6, že do r. 1989 se používala v dolech OKR "nějaká základka", byť v omezené míře a po r. 1990 se zakládání porubů neprovádí vůbec. Z toho vyplývá "vřelý" vztah ČMD, a. s. k životnímu prostředí, zatím co v sousední SRN má zakládání porubů zvyšující tendenci. Tato skutečnost není uvedena v závěrečných podmínkách dokumentace EIA. Ve znaleckém posudku prof. Ing. Jindřicha Cigánka, CSc. se uvádí jako argument neprovádění základky zvýšené ekonomické nároky těžby a nedotování těžby černého uhlí státem, což by vedlo k růstu nezaměstnanosti na Karvinsku. Požadujeme, aby tato skutečnost byla řešena na nejvyšší úrovni vládních činitelů, a znovu opakujeme, že nehodláme nadále dotovat těžbu černého uhlí pouze zdejšími občany.

   • Problematika uváděné nezaměstnanosti je vysoce zavádějící a demagogická! Není zde uveden počet zahraničních pracovníků kterých je cca 2800 pracujících ve zdejších dolech! Toto číslo prakticky představuje všechny pracovníky spojené přímo s těžbou uhlí v jednotlivých porubech.

   • Je paradoxní tvrzení, že doly dávají zdejším lidem práci a pomáhají tak ke snížení zdejší nezaměstnanosti! Jsou to právě šachty, jejichž brány opouštějí potenciální kandidáti nezaměstnaných! Pracovníky, kteří v dolech pozbyli své zdraví, totiž nikdo nechce s omezenou zdravotní schopnosti zaměstnat a tak ve většině to jsou právě ti, kteří tvoří největší procento zdejších nezaměstnaných!

     Ani touto problematikou se dokumentace EIA vůbec nezabývá a tudíž nehledá, nenavrhuje a nestanovuje podmínky další těžby!!!

4. K dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákl. č. 244/1992 Sb. - str. 55. Výpočet předpokládaných poklesů a parametrů přetvoření terénu upravenou metodou polských autorů W. Budryka a St. Knotheho vykazují cca 100 m před vnějším teoretickým okrajem poklesové kotliny značně menší hodnoty poklesů až o 0,055 m, tj. 500% vůči skutečnosti ověřené přesným výškovým měřením. Proto si dovolujeme citovat jiné odborníky a jejich závěry. Knothe zanedbává vzdálené vlivy dobývání, s nimiž prof. Kochmanski počítá, s odůvodněním, že i vně poloměru oblasti hlavních vlivů dobývání mohou nastat značné pohyby a deformace při nepatrném poklesu. Teorie prof. Kochmanského dává zejména možnost přesnějších výpočtů poklesů a z toho plyne i částečných deformací ve vnější části poklesové kotliny, která je nejdůležitější zónou vlivu dobývání na poškození objektů a povrchu. Prof. Matouš uvádí k výsledkům pozorování pohybů povrchu, způsobených dolováním, že výsledky předběžného výpočtu vodorovných posunů zpravidla neodpovídají naměřeným hodnotám a bývají nejčastěji vyšší než vypočtené. Totéž se pak projevuje i na porovnání podélných deformací (protažení a stlačení). V závěru konstatuje, že dosavadní metody předběžného výpočtu vodorovných posunů nevyhovují. Proto je velmi neseriozní tvrzení, že výpočetní metoda autorů Budryka a Knotného přináší příznivé výsledky při srovnání skutečných a vypočtených hodnot přetvoření terénu, když se polohová měření běžné nikdy neprováděla a neprovádí!

   • str. 187, kapitola IX. Ochrana ekonomických a vlastnických zájmů v území zasaženém poklesy a vodorovnými posuny (jejichž změnami velikostí vzniká přetvoření terénu tj. naklonění a vodorovné poměrné přetvoření) je nedostatečně řešena báňskou legislativou, protože žádný závazný předpis dosud neuvádí postup k stanovení dosahu vlivů poddolování, nebereme-li v úvahu obecné mezné úhly vlivu podle Přílohy č. 1 vyhlášky ČBÚ č.415/1991 Sb.

     Vzhledem k tomu, že takový závazný předpis není, dochází k poškozování občanů mající poškozené stavby na okraji poklesové kotliny, kde nelze skutečné vlivy poddolování prokázat výškovým a polohovým pozorováním, ale pouze podle dosud okleštěného dosahu vlivů daného “hranici dotčeného území”, která může podle současně používané metody Budryk - Knothe vykazovat menší hodnotu poklesu až o 100 % vůči skutečnosti. Za současného stavu u takto poškozených občanů, kterým nebyly uznány důlní škody, dochází k negativnímu ovlivňování jejich psychiky, že se nemohou domoci vymahatelnosti práva, aniž by se v otázce náhrady důlních škod museli obrátit na příslušný soud, což není levná záležitost;

   • V závěru se nepřihlíží k ekosociologickému průzkumu, že cca 50 % dotazovaných je názoru o špatném životním prostředí. Tento názor se nezohlednil do závěrů dokumentace k EIA a podmínek další těžby.

   • Závěr ke studii EIA se zabývá hnízděním ptactva a rozmnožovacími aktivitami obojživelníků, ale vůbec se nebere ohled na "drobnou" skutečnost, že v těžební oblasti také žijí lidé, kteří cca z 50 % nesouhlasí s další těžbou s dosavadními podmínkami a tím souvisejícího negativního dopadu na životní prostředí.

   • Požadujeme pověřit zodp. orgán, který bude kontrolovat a vyhodnocovat dodržování návrhů na opatření.

5. Po zpracovatelích mapových příloh č. 4,5 a 6 v měř. 1:10 000 tj. ČMD, a. s.,Důl ČSM,a.s. požadujeme:

   • doplnění údaje o velikosti poklesu izolinie u hranice dotčeného území;

   • zakreslení nulové izolinie poklesu tj. teoretického okraje poklesové kotliny stanoveného od vertikálního průmětu hrany plánovaných porubů k odtěžení do r. 2010 a s výhledem do vydobytí do vzdálenosti dané výpočtem z mezných úhlů vlivu µp = 55 a µk = 65° podle Přílohy č. 1 vyhlášky ČBÚ č. 415/1991 Sb.;

   • zakreslení severní a východní hranice dosahu V. skupiny stavenišť dle ČSN 730039 včetně parametrů vodorovného poměrného přetvoření terénu. Pokud tyto požadavky nebudou akceptovány, budeme to považovat za utajování vlivů hornické činnosti před veřejností.

6. Požadujeme důsledné řešení závěrů z ekosociologického průzkumu v dobývacím prostoru ČMD, a. s., Dolu ČSM, o. z. uvedených pod č. 3.2. na str. 62, 63. Rovněž by se měly dořešit vlastnické vztahy mezi obcemi, jejich obyvateli a vlastníkem dolů, které se týkají směny a ceny pozemků. Náhrada pozemků souvisí s dokumentaci EIA, neboť v důsledku těžby uhlí dochází k jejímu záboru, znehodnocování podmáčením, postupnému odumírání stromů a vegetace. Neudržováním těchto ploch dochází k silnému zaplevelení těchto pozemků a postupnému nárůstu plevelnatých dřevin, což se projevuje nejvyšším procentem alergických onemocnění zdejších občanů v České republice!

   Prováděná rekultivace takto devastovaného zemědělského půdního fondu, není již nikdy rovnocenná a nemůže být nikdy využívána k zemědělským účelům!

   Pozemky mají v důsledku těžby uhlí téměř nulovou tržní hodnotu!

   V žádném případě nelze souhlasit s výkupem pozemků dle cenové mapy zák.151 Sb, neboť tržní ceny pozemků jsou zcela jinde!

   Tyto skutečnosti musí být vyřešeny jako součást dokumentace EIA na vládní úrovni a jako jedna z podmínek další těžby pro povolení OBÚ.

7. Vzhledem ke skutečnosti, že tato dokumentace byla vypracována pro těžbu uhlí v létech 2003 – 2010 s výhledem na ukončení těžby a veškeré vlivy na povrch a tím i na životní prostředí stanoveny empiricky, požadujeme aby bylo prováděno její periodické vyhodnocování orgánem ekologického dohledu a to na základě skutečně změřených poklesů. V případě zjištěných rozdílu vlivů od predikovaných, musí být vypracována nová dokumentace vlivů těžby na životní prostředí s přijetím nápravných a restriktivních opatření vůči důlní společnosti OKD, a. s.

   Přehodnocení dokumentace musí být rovněž provedeno při jakékoliv změně dobývacích podmínek (mocnosti slojí, velikosti a vytěžitelnosti jednotlivých porubů a jiných skutečností, nově zjištěných tektonických poruch, geologických podmínek apod.).

8. Schválení této dokumentace, musí předcházet vyhodnocení předcházející dokumentace EIA pro těžbu uhlí v létech 2000- 2002!

V závěru tohoto stanoviska si musíme nutně položit několik otázek:

A) Po přečtení Dokumentace EIA a jejich závěru musíme nutně konstatovat, zda současným způsobem těžby uhlí zde nejsou silně porušována lidská práva občanů a tím i Ústava České republiky?

B) Nejsou zdejší občané silně diskriminování vůči ostatním občanům tohoto státu a to nejen na svém majetku, životním prostředí, ale především na svém zdraví?

C) Je moudré a prozíravé vyvážet 40 % produkce uhlí - nerostného bohatství státu a tzv. “černého zlata”, zejména když víme, že zásoby uhlí při dnešním objemu těžby nám vydrží na cca max. 25 – 30 let ?

D) Má vůbec nějaký smysl nadále podporovat podnikatelskou aktivitu, která vykazuje čistý roční zisk pouze cca 3000 Kč na pracovníka a to při těžbě nerostného bohatství ve vlastnictví státu, které je navíc neobnovitelné?

E) Bude mít Česká republika v budoucnu dostatek finančních prostředků na rekultivaci devastovaného území po bezohledné těžbě uhlí, když už dnes odhaduje MPO do konce životnosti dolů vydat z kapes daňových poplatníků jen na sociálních a zdravotních nákladech cca 24 miliard korun?!!!

Závěry dokumentace EIA, by mněly mít charakter zákona, aby jejich porušení nebylo jen planým konstatováním skutečností katastrofálního dopadu na životní prostředí a zdejší obyvatele, ale mohlo být posuzováno dle trestního zákona!

Velice nás zaráží skutečnost, že i přes velmi negativní hodnocení v předložené dokumentaci EIA - dopadu těžby uhlí na zdejší životní prostředí a zdravotní stav obyvatel, je v dokumentaci vydáno "doporučení" s dalším pokračováním naprosto devastační těžby!

Toto doporučení se naprosto vymyká logickému chápani člověka druhu homo sapiens!!!

Z výše uvedeného musí být i laikovi zřejmé, že za stávajících podmínek je těžba uhlí ve zdejších podmínkách ztrátová a způsobu ekonomického myšlení naprostým diletanctvím a bezohledností vůči příštím generacím a nemůže obstát ani dnešní argument zaměstnanosti zdejších obyvatel!

Je to pouze práce pro práci, odsouvání dnešních problémů na zítra s vysokým zadlužením budoucnosti!!!

V Karviné dne 12.2.2002

Sdružení občanů FRYGATO – EKO a SOPKA v Karviné